Category Archives for Výlety
Přibyslavská stezka
Vyrazili jsme v sobotu odpoledne s Peťulou a Kačkou na stezku ze Sázavy do Přibyslavi.
Do Sázavy jsme jeli po hlavní, provoz moc nebyl, tak to šlo. Docela jsme bloudili v Sázavě, stezka za 30 milionů by mohla mít aspoň pár ukazatelů od silnice. Nakonec jsme to ale našli a vyrazili po rovince až do Přibyslavi.
Kajdu jsem musel zabalit do mikiny – ve stínu mezi skálama nebo v lese bylo docela zima. A nakonec usnula.
Na stezce jezdí hodně bruslařů, někdy je problém je předjet a nesrazit se.
Stezka končí u Přibyslavského nádraží. Tam jsme se otočili a šlapali zpátky. Petruše si stěžovala, že jí bolí zadek, ale vydržela to až do konce :)
S Kačkou na Zelence
Byli jsme s Kajdou na výšlapu na Zelenou horu a pak zadem ke kavárně na džusík a kafčo. Parádní počasí bylo :)
Fotoreport z Litomyšle
V neděli jsme byli na výletě v Litomyšli. Mooc se nám tam líbilo, hlavně Kajdě v zámeckém brouzdališti. Počasí vyšlo parádně.
Začali jsme na výstavě Krtečka. Měli tam připravené úkoly pro prcky, tak jsme to obešli, splnili, razítka dostali.
Pak v zámecké strašidelné věži, odkud byl výhled přes celé město.
Oběd v restauraci Nový svět. Holky si pošmákli, mě to teda moc nejelo.
Tři Studně
Holky byly od středy do soboty na Třech Studních v hotelu U Loubů – na „táboře“ pro mamky a taťky s dětma.
Hotel byl fajn, jídlo jak kdy ( můžu teda soudit jen podle večeří ), velká zahrada s altánkem a barem – dokonce tu je i letní kino.
Kousek od hotelu je webová kamera, tak jsme se zvěčnili – hádejte, kde jsme :)
Tady je nápověda.
Taky mají prýmovej bazén. Kajdě se tam moc líbilo, s kruhem si už plave sama.
A ještě pár fotek:
Na Dářku ( jako ) u moře :)
Ještě než holky odjely na „dovolenou“ na Tři studně, byli jsme se mrknout na Dářku. Půjčili jsme šlapadlo a přejeli na protější písečnou pláž. Na koupání ta voda ale moc není.
Oběd jsme dali na Rybářské baště a pak jsme ještě poleželi na dece u vody.
Jarmark v Krátké
Byli jsme v Krátké na jarmarku. Kajda si nechala namalovat na obličej páva, koupili jsme medovku ( takovou tu dřevěnou metličku, kterou se nabírá med ) a viděli jsme letecké fotky kolegy Davida Plíška.
Kajda nakonec ještě zkoušela skákací hrad :)
[geolocation]
Lednové jaro
Včera bylo ( na leden ) extrémně krásně. Pět nad nulou, sluníčko, vymetená obloha.
Vyzvedl jsem Káťu kolem půl třetí ze školky ( zase trochu ubulenou ), doma jsme se nabaštili a vyrazili na Zelenku. Kačenka si poručila černý brejle, mě stačila čepice :)
Nefoukalo, hřálo, tak jsme obšlápli kostel a pak šli na hřiště ( škoda, že není cesta od Zelenky přímo k hřišti – pěkně sem si pošlapal přes pole v blátě ).
Opička se vyřádila, já jsem taky nasál trochu čerstvého vzduchu a bylo nám dobře :)
harusák
Byli jsme ve čtvrtek na Harusáku. Káťa má od Ježicha lyže ( na nich napsáno Huráá jedů :), tak jsme je sbalili sebou, taky sáně a lopatu. Peťka si chtěla pučit sjezdovky, ale byla tam hromada lidí, taky nová lanovka beznadějně zasekaná.
Tak jsme chvíli jezdili na sáňkách a lopatě, Kačce se ale nejvíc líbila ta „ledovka“ s vozíkama – pořád se chtěla svézt :)
Mají novou školu pro děti s malým vlekem a různýma překážkama – takovej dětskej koutek, kam se dají děti, instruktoři je učí jezdit a rodiče zatím brousí svah. Tak tam Káťa skákala na skákadle aspoň.
Lyže jsme na chvíli zkusili ( málem jsem mamce vyrazil Kátinou hůlkou oko :)
Cestou zpátky jsme se ještě viděli s rodinou Drašnarovic, co jsou ve Městě na svátky.
Na stezce
V neděli jsme byli na výšlapu kolem Konventu. Zima, sníh a brzo tma, ale vypadá to tam dobře, nikdy jsem tam vzadu nebyl.
Vynořili jsme se u cukrárny U tří hvězd, tak tam holky zapadly, já ještě mazal pro auto ( na hřbitov :).
reise nach Wien
Tak v sobotu ( 28.11.2010 ) jsme do Vídně dojeli, Fridu viděli, vánoční trhy navštívili, pravou vídeňskou klobásku a langoš ochutnali :)
Překvápko
Peťuli jsem celý týden tvrdil, že jedeme do lesa natírat stromky. Tvrdil jsem to ještě v sobotu ráno, když jsem na sobě měl pracovní věci, připravený kýbl a Aversol. Ale nechat jí nastoupit ve vaťáku do auta, na to už jsem si teda netrouf. Asi půl hoďky před odjezdem jsem na stůl položil mapu a lístky :)
Cesta
Normálně cestu a všechno kolem zařizuje Peťula, ale tentokrát to mělo být překvapení, takže to zůstalo na mně.
Lístky jsem koupil online, s němčinou mi pomohl pan Google.
Cestu naplánoval pan Navigon v iPhone ( a všechno klaplo na 101%, takže velký dík ).
Parkovali jsme v Park+Ride na Leopoldau. 3€ za celý den, auto v bezpečí, člověk vystoupí hned do metra. Doporučuju.
Lístky na metro jsem platil kartou, ani PIN po mně automat nechtěl ( zapomenout tam kartu, půlka Vídně jezdí za moje peníze :). 15 minut do centra, jeden přestup, chvíli pěšky a byli jsme na místě.
Frida
Před galerií fronta dlouhá až za roh. Vlastně fronty dvě, za dva rohy, ale o té druhé až později. V batohu mě ale hřály online lístky, takže jsem si do poslední chvíle myslel, že je tam triumfálně vytáhnu, promrzlí Rakušáci ve frontě zblednou ještě víc a nás pustí dovnitř, kde bude kafe, štrůdl zdarma a exotické hostesky.
Asi o 20 vteřin později bylo jasno. Fronta vpravo byla pro návštěvníky bez online lístků, fronta vlevo pro ty s lístky. Rozdíl v délce téměř nepostřehnutelný. Co se pocitu bezmoci a nasranosti týče, s přehledem vyhrávala fronta vlevo :)
Pár lidí se pokoušelo diskutovat s ochrankou, ale bez ohledu na jazyk nebo intenzitu hlasu, vždycky to vedlo na konec jedné z těch dvou front. V našem případě té levé.
Po hodině a půl, třech bramboráčcích a půl litru čaje jsme to vzdali a šli do centra. Šlapali jsme k radnici na vánoční trhy ( a punč ), pak zpátky.
Mrkli jsme do Stephansdomu, Peťka koupila ( ty druhý ) Mozartkugel a pak jsme dali kafe a sachřík.
Zpátky ke Kunstforu jsme došli někdy kolem čtvrtý. Stoupli jsme do online-fronty, která byla o něco kratší než v poledne, ale pořád nebylo z konce vidět vchod. Ale hýbalo se to, za hoďku jsme byli uvnitř.
Keine photo bitte a bágl do ruky – holt zákazník na prvním místě :)
Obrazy byly parádní, můj favorit je „kolibřík“ – v reálu vypadá ta zelená hodně zeleně :) Všechny fotky tohohle obrazu, který jsme pak někde viděli se tomu ani zdálky nepřiblížili. Dobře nasvícený, skvěle namalovaný.
Diego Rivera je, soudě podle fotek, jasný příklad toho, že láska může být slepá jak patrona. Je to samozřejmě jen můj názor, to samý si možná myslí někdo o mně :)
K vidění toho bylo hodně. Hlavně barevný fotky s Fridou byly krásný ( asi to dělá to mexický oblečení ).
Slyšet toho bylo taky dost, většinou ale česky. Rakušáka aby člověk ve Vídni pohledal :)
Peťka nakoupila pohledy ( samozřejmě že její oblíbený obraz na pohlednici měli, ale kolibříka pro mě ne ), osahala většinu věcí, které byly ke koupi a pak už jsme byli zase na ulici. Poslední zoufalci ještě čekali ve frontě, ale byly už hodně blízko. Vchodu i zavíračce.
Drobnosti
Zašli jsme ještě k radnici, kde si všichni dávali punč a jedli párek v rohlíku ( ve Vídni to znamená klobásu v bagetě ! ), pár lidí se snažilo pozřít obří koblihu nebo kynutou buchtu s povidlím.
Já chtěl taky ten párek v rohlíku, ale dostal jsem sýrovou klobásu na tácku a ještě mě obrali o jedno euro. Tak vypadá jazyková bariéra v praxi.
Peťula si dala dietní šunkový langoš ( co ona všechno neudělá pro hezkou postavu :).
U-bahnem na parkoviště, z parkoviště na silnici, ze silnice do Ikeii. Pak už jen domů, do postele.
PS: Děkujeme Čendovi, že nás dovezl v pořádku tam a zase zpátky.
Obrázkové
Pár fotek z iPhonka, něco z webu.
